John Irving, M. S. Peck, Richard D. Bach, Viktor Fischl
Modlitba za Owena Meanyho. Autor John Irving
Kniha vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista.
V nebi jako na zemi Autor: M. Scott Peck
...a všechny další knihy tohoto autora!
Richard David Bach
[23.6.1936-]
Narodil se 1936 v Oak Parku (Illinoise) jako syn Rolanda Roberta a Ruth Helen Bachových. Navštěvoval Long Beach State College (nyní Kalifornská státní univerzita, Long Beach) v roce 1955. Pracoval jako akrobatický pilot a pilot vojenského bombardovacího letadla, odborný letecký instruktor a spisovatel.
Se svou první ženou má šest dětí, poté se rozvedl a zanechal rodinu protože nevěřil v manželství. Druhou manželku Lesslie potkal na promítání svého filmu Jonathan Livingston Racek v roce 1973. Vedl spor s produkční společnost kvůli změnám ve filmu bez jeho souhlasu, pričemž Lesslie dělala prostřednici mezi ním a produkční společností.
Třebaže letectví byla jeho opravdová vášeň, vždy chtěl psát. Jeden z jeho učitelů tělocviku v něm podpořil jeho nadání a mladý Richard tehdy napsal a publikoval první článek v rámci školního předmětu. V mnoha jeho knížkách používá letadlo jako "nositele poselství".
Byl dokonce (jako vypravěč a akrobatický pilot) postavou ve filmu Nothing by Chance natočeném na základě jeho knihy. Na základě jeho knih vznikla i četná divadelní představení.
Další kiha: Nikdo není daleko
Ukázka:
Racek kroužil nad mořem, nad kopci, nad ulicemi, až lehce přistál na hřebeni Vaší střechy. "Protože je důležité," řekl, "abys tuhle pravdu poznal. Dokud ji nepoznáš, dokud ji opravdu nepochopíš, můžeš ji projevovat jen částečně, s vnější pomocí strojů nebo lidí nebo ptáků. Ale pamatuj si, že pravda není o to méně pravdou, když ji lidé neznají." A odletěl.
A teď je čas, abych rozbalil svůj dárek. Tretky z kovu nebo ze skla rychle omrzí a člověk je pak odloží. Mám pro tebe něco lepšího.
Je to prstýnek. Září zvláštním světlem a nikdo na světě Ti ho nemůže vzít; nic ho nemůže zničit. Jsi jediný člověk, který ho vidí, jako já byl jediný, kdo ho viděl, dokud patřil mně.
Ten prstýnek ti dá zvláštní sílu. Až ho budeš mít na prstě, vzneseš se, vzlétneš na křídlech ptáků, kteří v té chvíli nad Tebou proletí, uvidíš jejich zlatýma očima, ucítíš vítr, který proniká jejich hebkým peřím, poznáš, co je to za radost, vydat se na cestu nad světem a nad jeho starostmi. Zůstaneš pod oblohou jak dlouho budeš chtít, strávíš tam celou noc i východ slunce a až ucítíš, že se vracíš dolů, budou otázky, které jsi měla, zodpovězeny, tvoje úzkosti se rozplynou.
Jako každá věc, které se nelze dotknout a kterou nelze vidět očima, bude i Tvůj dárek tím mocnější, čím více ho budeš užívat. Zprvu to možná bude jen venku, při pohledu na letící ptáky, se kterými se vydáš na cestu. Ale později, budeš-li dárek užívat správně, poletíš i s ptáky, které není vidět, a nakonec poznáš, že nepotřebuješ ani prstýnek, ani ptáky, aby ses vznesla a letěla tichým prostorem nad mraky.
Viktor Fischl- Dvorní šašci
utor sleduje osudy čtyř hrdinů za jejich pobytu v koncentračním táboře, kde se stali dvorními šašky velitele, i po skončení války ve světě.
Ve Fischlově románu Dvorní šašci si hlavní hrdinové, kteří přežili válku a s ní spojený pobyt v koncentračním táboře, kladou otázku, proč právě oni přežili, své přežití pociťují jako závazek a jsou vděční za každodenní radosti jejich života. Hrbatý soudce, který uměl předpovídat budoucnost, kejklíř Wahn - virtuozní žongléř, hvězdopravec Max a lilipután. Ti 4 si vybral velitel koncentračního tábora za své "dvorní šašky". Jako jedni z mála přežili. Viktor Fischl ústy soudce, který už nikdy nemůže soudit, vypráví příběh těch čtyř za války a pak sleduje jejich osudy po válce, dokud se tři z nich kromě liliputána nesetkají v předvečer šestidenní války v roce 1967 v Jeruzalémě. Příběh dále vypráví o jejich hledání smyslu života a rozdílném vypořádávání s válečnými zážitky po odchodu z koncentračního tábora, touze po pomstě a ztrátě či znovunalezení víry.
Velitel koncentračního tábora Kohn měl tyto šašky u sebe během války. Po válce dostali milost, a mohli se vrátit do normálního života. Nebýt několika věcí, které se přihodily během jejich služby u Kohna. Při jednom večeru kejklíři Wahnovi důstojník zabil ženu, protože prohrál sázku. Tato představa pronásledovala Wahna celý život. Až jednou se rozhodl, že pomstí smrt své ženy. Vydavá se na dalekou cestu, až jako starý člověk nalezne ztraceného důstojníka. Touží po pomstě a chce ho zabít. Nakonec Důstojník Walz spáchá sebevraždu a utopí se v moři. Nakonec i sám Wahn je výbuchem připraven o ruku a na následky svého poranění později zemře v Jeruzalémě. Lilipután Leo Riesenberg zemře rozmačkáním mezi vlaky v době, kdy šašci odjíždějí ze dvora a hledají si nový domov.
Ostatní dva, kteří přežili, tedy soudce a hvězdář, se snaží pochopit cenu lidského života a Boha. Přichází dokonce na názor, že jsou jen loutkami v životě a v rukou Boha. I tato teorie je i později zavrhnuta. Tak po dlouhé době ze čtyř "dvorních šašků" zbyl pouze hvězdář a soudce.
Postavy Fischlova díla procházejí určitým vývojem, během kterého se mění zejména jejich vztah k Bohu, s tím souvisí také otázka po smyslu života. Všichni tři mají různé zkušenosti i různé zážitky, ale každý se snaží pochopit zákony, kterými se řídí život na zemi. Všichni tři prožili koncentrační tábor jako šašci velitele koncentračního tábora.